• Provozní vlastnosti a taktování

Výkon ale není všechno. Když karta žere tak moc, že se dodavatel elektřiny těší, až vám pošle účet, tak to rozhodně nikoho z nás nepotěší. Jak už ale víme, 28 grafiky dokáží být hodně úsporné proti předchůdcům. A jak si v tomto ohledu povedou naši soupeřící modely?

• Spotřeba

Na to, že srovnáváme ne parametrově úplně vyrovnané modely, kdy GTX 680 má o třetinu menší sběrnici a o třetinu méně paměti, což je samozřejmě úspora na spotřebě, není ten rozdíl ve spotřebě proti HD 7970 příliš velký.

Dokonce HD 7970 stále dokáže být úspornější v klidu, což se rozhodně počítá, když karta drtivou většinu svého funkčního času jede v klidu. Překvapivě ale ani v zátěži nejsou rozdíly velké. Nižší spotřebu GTX 680 lze právě přičíst menší sběrnici a o 1GB menší paměti. V podstatě to, co HD 7970 sežere navíc proti GTX 680 v zátěži, o to méně žere v klidu. Otázkou je, co má větší váhu. Jistě můžeme říci, že obě jsou velmi efektivní, a je na místě myslím zdůraznit, že zejména u modelu GTX 680 proti jaho předchůdcům je tu opravdu výrazné zlepšení.

• Chlazení

Pokud bychom srovnávali nereferenční chladiče, řeknu na rovinu, že to není žádná sláva ani u jednoho. Samozřejmě jsou na referenční poměry dobré, ale žádné taktování s nimi zásadně nedoporučuji (pokud chcete zvedat napětí, čemuž se u GTX 680 nedá vyhnout - GPU boost ho zvyšuje sám). Teploty s nimi i v základu atakují nebo překračují 80°C v zátěži. Referenční GTX 680 je o něco tišší, ale za cenu vyšších teplot než referenční HD 7970. V každém případě bavíme se o grafikách za 12 000 korun a k dispozici jsou s menším příplatkem mnohem lepší nereferenční verze, takže pořízení referenčního modelu dnes nedává žádný smysl.  

V testu máme totiž Gigabyte WindForce GTX 680 a HD 7970 a vidíte sami, že ty teploty proti referenci jsou nebe a dudy. I hlučnost je u Gigabyte výrazně nižší. Vzhledem k téměř identickému provedení obou grafik, není mezi HD 7970 a GTX 680 žádný rozdíl ve hlučnosti. HD 7970 jen topí o něco méně, což může být tím, že má čipa tedy větší vyzařovací plochu a při stejné/podobné spotřebě se tak teplo lépe rozloží proti menšímu čipu u GTX 680 - ale rozdíl je opravdu malý. Otáčky ventilátorů jsou zhruba stejné.

Řeknu na rovinu, že to lepší chlazení je naprosto zásadní hlavně pro GTX 680 a nereferenční model zásadně nedoporučuji pořizovat, protože má velký vliv na základní výkon této grafiky.

• Taktování

Důrazně varuji před taktováním referenčních GTX 680. Karta nemá dostatečně kvalitní napájení a hlavně chlazení. Je otázkou, jak dlouho to vydrží v přetaktovaném stavu. Referenční GTX 680 od Gigabyte, to je něco jiného a výrobce si také mohl dovolit zvýšit takty. Jak ale víte, díky GPU boostu to není tak jednoduché.    

GTX 680 vlastně nikdy v tom základu 1006MHz se základním napětí nejede (v testech nikdy). GPU boost, pokud to tepoty dovolí, což v dobře chlazené skříni a v běžných testech dovolí, vyžene takt jádra na hodnoty kolem 1100-1120MHz a samozřejmě zvýší i napětí. Při delší zátěži se ale karta ohřeje, v hůře větraných skříních je to samozřejmě ještě znatelnější, a takty i výkon se začnou snižovat. S nereferenčním výkonnějším chlazením máte samozřejmě větší šanci na to, že se tak nestane, nebo to snížení taktů a výkonu nebude tak velké. Gigabyte si tak mohl dovolit zvýšení taktů a místo základních 1006MHz má karta základ až na 1071MHz. Takže zatímco v referenčním základu se karta běžně vytaktuje na zhruba 1120MHz maximálně, v případě Gigabyte verze se taktuje a ve hrách pak běhá až na taktech kolem 1180MHz (+/- pár MHz)! Vzhledem k tomu, že v našich testech karty běhají v obou případech na těch vyšších hodnotách taktů, je přetakt proti referenci ve skutečnosti jen kolem cca 70MHz (1110 vs 1180) s odpovídajícím nárůstem výkonu. Takty pamětí zůstávají 6GHz.

Nereferenční chlazení GB má samozřejmě i větší potenciál k bezpečnému dalšímu přetaktování. Ale musíte dodržovat pravidla GPU boostu, takže taktovat po krocích. Dá se i ručně zvýšit napětí, což je nutné, pokud se chcete dostat výše. U pamětí toho už mnoho neočekávejte, 6GHz modely jsou v podstatě téměř maximum, co se osazuje a samozřejmě mají určitou rezervu. V našem případě je mez slušných 6,6GHz, což ale v kombinaci s jen 256-bit sběrnicí ale už příliš nepomůže. Na jádře jsme se dostali ale o dalších téměř 100MHz více, i když grafika nám většinou v testech pak jela s taktem kolem 1250MHz(!), kde už přeci jen hodně roste teplota. Vzhledem k tomu, že proti 1180 je to nárůst jen o v průměru o cca 70MHz mezi takty, kde se grafika drží, odpovídá tomu i malý nárůst dalšího výkonu - největší nárůst je přitom opět logicky v 1080p (kde už ale není moc potřeba), nárůst v 1600p/Eyefinity-Surround už komplikuje 256-bit sběrnice. Roste ovšem také spotřeba a to ne úplně zanedbatelně vzhledem k nárůstu toho výkonu. Základní takt u GTX 680 i OC takt u GB GTX 680 je tedy zvolen opravdu na maximálních hodnotách, kde je ještě spotřeba na slušné úrovni.

• GPU boost a vliv na výkon

GPU boost je vůbec zajímavý. V našem testu je vlastně výkon GTX 680 v tom nejlepším možném případě. Máme dobře chlazenou grafiku, ale i skříň, takže grafika v našich testech jede vlastně na maximum možného. Bohužel, pokud nebudete mít dobře chlazeno, a v delší zátěži, když se karta zahřeje, můžete mít výkon o něco nižší. A to ne o málo. Pokud by karta nakonec jela jen těch 1006MHz, bude rozdíl výkonu teoreticky klidně až 10%. To je rozdíl mezi základním taktem 1006MHz až 1120MHz, kam se karta normálně i v našich testech sama vytaktuje (referenční model). V praxi bude výkon většinou kolísat kolem 5%, tedy střední hodnoty kolem 1058MHz. Ta hraniční teplota, kdy to začne takt i výkon snižovat, je podle nášich zjištění kolem 70-72°C, s nereferenčním chlazením a lepším chlazením skříně máte tak přímý vliv a šanci na konstatně vyšší výkon - jen musíte jádro udržet pod 70°C.