• IBM představuje první PC

Samotná společnost IBM vznikla už 15. června 1911 jako společnost CTR (Computing-Tabulating-Recording). Řadí se tak k vůbec nejstarším technologickým společnostem na světě a daří se jí více než dobře. Její příjmy sahají ke 100 miliardám dolarů na světě a je tvůrcem mnoha významných patentovaných technologií v celé řadě oborů a jednou z vůbec největších společností na světě. Dnes známý název IBM (International Business Machines) začala používat až v roce 1924. IBM jako takové se zabývá mnoha obory a samozřejmě počítači se začala zabývat až později. Kolem roku 1920 se zabývala výrobou předmětů jako automatických strojů do továren atd. Po přejmenování se začala zabývat například technologií děrných štítků a to už byla cesta, která vedla k vývoji počítačů … 

(děrný štítek)

 První velký IBM počítač MARK-1 vážil „pouze“ asi 5 tun a uměl vydělit dvě čísla zhruba za šest sekund. Za kolik to dnes zvládne vaše kalkulačka? Firmu však vynesl na vrchol a později se profilovala jako výrobce velkých sálových počítačů. Stále však viděli významný prostor na trhu v oblasti osobních počítačů a tak vznikl PROJECT CHESS - speciální skupina 12-ti inženýrů, kteří měli pod vedením Williama C. Lowe postavit prototyp počítače ACORN (interní označení). Počítač měl mít tzv. „otevřenou architekturu", aby se dal „poskládat" na míru, příp. později dokoupit hardware a zvýšit jeho výkon.

• Zrození PC

Výsledkem byl v roce 1981 počítač - první IBM PC (procesor i 8088 / 4,77 MHz, 64 kB a jednostranná 160 kB disketa). Za jeho otce je dnes považován Philip Don Estridge z laboratoří IBM v Boca Raton. Počítač zvládal i grafiku, ale museli jste si dokoupit grafickou kartu. Právě ta modularita (možnost skládat komponenty do sebe a podle potřeby měnit možnosti a výkon) z něj prakticky okamžitě udělala hit. Do konce roku prodali v IBM přes 35 000 kusů, což je zhruba 5x tolik než původně plánovali. S novým počítačem byl dodáván i operační systém a programovací jazyk BASIC od společnosti Microsoft.

Microsoft ale v té době ještě neměl vlastní OS a tak koupili od Tima Petersona za směšných 50 000 USD jeho systém QDOS (Quick and Dirthy OS – „rychlý a mizerný" OS). Po drobných úpravách ho prodávali v balíku s Basic za 50 dolarů na licenci jako PC-DOS (později MS-DOS) s každým novým IBM PC. Již za první rok se stali milionáři – a to zejména díky systému, který koupili jen za 50 tisíc dolarů.

PC od IBM byla bomba, ale v podstatě se ničím nelišil od jiných běžně dostupných osobních počítačů té doby. Ale tohle byl PC, model počítače, který nakonec ovládl celý trh a stroj, který známe všichni, kteří jsme kdy s počítači přišli do styku a vlastně jej i dnes stále používáme. IBM ale tehdy potřebovali nějakou pecku, aby jejich PC prorazil, a tou se stal Lotus 1-2-3 (autor Mitch Kapor) od firmy Lotus Development Corporation - tabulkový procesor podobný VisiCalc. Ve velkém vznikaly různé softwarové firmy a software - EasyWriter (zdaleka ne tak jednoduchý, jak by se podle názvu zdálo), WordStar, MultiMate, WordPerfect, dBase II a jiné. Objevily se i počítačové hry. Většina vývojářů psala své programy výhradně pro IBM. A toto udělalo z IBM vítěze a krále a ostatní upadali do zapomnění nebo museli ukončit činnost, jako například Osborne Computers. Většina programů fungovala pod DOSem, ale Lotus 1-2-3 DOS obcházel, aby se dosáhlo vyšší rychlosti. Prognóza IBM zněla: „Do roku 1984 prodáme půl milionu počítačů". Ve skutečnosti jich prodali přes 2 miliony.

(comodore64)

Společnost IBM ovládala přes 50% trhu a určovala, co to vlastně je PC. Přestože existovaly i jiné počítače, časem chtěl každý jen IBM a tak ostatní výrobci museli vyrábět stejné počítače jako IBM. IBM jim sama umožnila jejich snadné klonování, protože procesor byl od Intelu, OS od Microsoftu a další komponenty se daly snadno napodobit. Jediná věc, která patřila skutečně pouze IBM, byl čip ROM BIOS, který se však nakonec podařilo klonovat pomocí metody reverzního programování. Tím se otevřely možnosti pro vznik nejrůznějších klonů IBM PC a najednou bylo všechno možné.

Následujících 30 let jsme zažili díky PC bezprecedentní navýšení rychlosti vývoje i vlastních změn v našich běžných životech a i dnes je stále počítač typu PC zcela dominuje světu osobních počítačů, a na jeho základech se rodí nové osobní počítače. Tvůrci PC na sebe mohou být právem pyšní …    

(autor historického přehledu:  Marek Liška)