Co budí největší vášně je akcelerace fyziky. A to hlavně proto, že jedna firma z toho udělala primárně věc marketingu k propagaci svých produktů i přes mnohé námitky ze strany herních vývojářů. Hlavním iniciátorem těchto vášnivých diskusí je společnost NVIDIA, která protože nemá a nevyrábí procesory, mluví o akceleraci fyzika v tom smyslu, že vlastně jinak než přes GPU (grafiku) to snad ani nejde. Samozřejmě je to úplná hloupost a možná kdyby to zůstalo jen u těch řečí, tak tu žádné velké diskuse nejsou.

(NVIDIA PhysX GPU - Batman rok 2009)

NVIDIA zjistila, že protlačit PhysX není jen tak – ale na rozdíl od Ageia má už na trhu pozici a nástroj, jak to alespoň někam protlačit. Po odkoupení společnosti AGEIA v podstatě jediné, co s tímto fyzikálním systémem z hlediska vývoje vlastně udělala je, že jeho instrukce přesunula s AGEIA čipu do svých grafických čipů. Tehdy ještě mluvila o tom, že PhysX je fyzikální standard pro grafiky obecně, protože kalkulovala s tím, že ATI buď zmizí z trhu, nebo podlehne tlaku a podřídí se jejímu rádoby standardu CUDA, který ale dnes nahradí skutečný standard OpenCL. Jenže ani jedno se nestalo. PhysX navíc i přesto, že jej NVIDIA strká vývojářům na PC zdarma, nemá valný úspěch, rozhodně ne tak jak by si to NVIDIA představovala. A když už se herní vývojáři rozhodnou technicky jinak zajímavý PhysX využít, použijí jej jen ve zjednodušené formě akcelerovaný přes procesor. Jenže o to NVIDIA zájem nemá a tak PhysX záměrně zmrzačila a v době, kdy jsou dvoujádrové CPU dávno standardem a spíše se jím stávají čtyřjádrová CPU, PhysX využívá jen jediné jádro procesoru! Je jasné, že ve srovnání s akcelerací přes GPU taková záměrná cíleně „zprzněná“ akcelerace přes CPU, nemůže obstát. A aby tomu NVIDIA nasadila korunu, tak „otevřený“ PhysX omezila jen na své grafiky a to ještě tak, že nesmíte mít grafiku ATI na zpracování obrazu a NVIDIA na PhysX. Naštěstí jsou zde šikovní lidé, kteří tuto „ochranu“ vyřadili a po úpravě to tedy neoficiálně funguje.

(NVIDIA PhysX GPU - Mirror´s Edge 2008)

Podporou PhysX se sice chlubí NVIDIA u několika desítek titulů, ale realitou je, že 98% spíše 99% z nich využívá PhysX jen sporadicky a kdyby tam bylo cokoliv jiného, nebo i nic, nepoznáte rozdíl. Jen málokterá hra využívá PhysX nějak zajímavěji, třeba i akcelerovaný přes grafiku. Jenže i to má pořádný háček. Za tou akcelerací PhysX přes grafiku totiž nestojí samotní herní vývojáři a herní studio, kterou hru udělalo. Ti se na něco takového vykašlou, je to pracné, drahé a samozřejmě úplně zbytečné, navíc když by to využila jen omezená část uživatelů, která má grafiku určité značky a ještě určitých modelů. Za implementací PhysX v nějaké větší míře stojí jen a jen NVIDIA, která prostě poslala vlastní vývojáře, aby do her jako je například Mirror´s Edge nebo Batman ty fyzikální efekty dodělali. Tyto hry se tak stávají prostě jednoduše marketingovým nástrojem. Navíc i efekty, které NVIDIA do těchto her přidala, nepůsobí zrovna jako zázrak, který by jako efekty nešli udělat jednodušeji jinak, a nebo dokonce v daleko starších hrách dávno nebyly k vidění.

(HAVOK CPU - Red Faction Gurrilla 2009)

Naproti tomu stojí letitý HAVOK a hlavně akcelerace fyziky přes CPU. K té se hlásí drtivá většina herních vývojářů a ti nejznámější dokonce považují celý nápad s výhradní akcelerací fyziky přes grafiku rovnou za hovadinu, když se nám multijádrová CPU dnes flákají. Že akcelerace fyziky přes CPU, který se nachází v každém zařízení, kdy HAVOK funguje na procesorech obecně a nefavorizuje jednu značku, je lepší nápad a zvládá akceleraci fyziky bez problémů, dokazuje řada dalších her.

(HAVOK CPU - Fallout 3 2008)

Letos vyšel například Red Faction, který má kompletně zničitelné herní prostředí a jede prostě jen na letitém HAVOKu a přes CPU. A to HAVOK zdaleka není tak pokročilý, jak by se slušelo. PhysX je nutno minimálně přiznat, že je v některých ohledech, co se efektů týká, napřed, ale za to vděčíme už AGEIA ještě před tím, než ji NVIDIA koupila, ta vlastní efekty vlastně nikam neposunula.

(BugBear Game Engine Physics CPU - Flatout Ultimate Carnage 2007)

Vícejádrové procesory využívá například i fyzika v Crysis a zejména v hodně zajímavém CryEngine 3, který se má stát hlavním herním pohonem mnoha her v sledujících letech. Pokud jde o HAVOK, tak ačkoliv jej dnes vlastní Intel, nechává poměrně volné pole jeho vývojářům. HAVOK ani Intel se primárně nebrání akceleraci tohoto enginu i přes GPU. Intel nicméně nemá grafiku, na které by to stálo za řeč a byl důvod vyvíjet. Zde nastupuje AMD. AMD také nemá zájem primárně tlačit akceleraci fyziky výhradně přes GPU. To měla bývalá ATI, ale to proto, že stejně jako dnes NVIDIA, neměla procesory ale jen GPU. Dnes už to neplatí. AMD dává stejnou šanci akceleraci fyziky, jak přes CPU, tak GPU. AMD jde cestou podpory a využití platformy jako celku, takže tlačí jak akceleraci fyziky přes multijádrové procesory, tak využití standardizovaných DirectCompute a OpenCL rozhraní k tvorbě aplikací i fyzikálních engine využívající sílu grafiky. Proto existuje i HAVOK OpenCL akcelerovaný přes grafiky. Na jeho vývoji ale není větší zájem a to jen proto, že prostě není nutné tlačit fyziku přes grafiky. Havok se tedy nadále vyvíjí hlavně co do podporovaných efektů a jejich kvality, ačkoliv tempo je poněkud vágní.

(CryEngine 2 CPU - Crysis 2007)

Do většího podvědomí se ale tlačí ještě ten třetí vzadu za HAVOK a PhysX. Bullet systém není rozhodně nějak bezvýznamný. Jeho nevýhodou je ale fakt, že za sebou nemá velkou skupinu vývojářů. Výhodou ale je, že jako jediný je plně akcelerován kromě CPU i například přes OpenCL a navíc je plně zdarma. Nově také dostal nečekanou podporu ze strany AMD a firmy Pixelux. Ta dodá Bullet systému nový systém fyzikálních destrukcí, které mu mohou PhysX a Havok jen závidět. Ale bohužel tento engine nemá takovou podporu, jako PhysX NVIDIA a vlastně nikdo kromě NVIDIA nevysílá v rámci vlastní propagace své pracovníky, aby dodělávali do vybraných her své fyzikální efekty. Jenže tohle není rozhodně správný přístup k herní fyzice. Není možné dělat něco za vývojáře, je daleko důležitější jim poskytnout otevřený standard s jednoduchými nástroji a pokud možno zdarma nebo s přijatelnou výší licenčních poplatků a to tak, aby výsledná kvalita efektů byla stejná pokud možno na všech platformách.