Dishonored 2 není po technické stránce dobře zvládnutá hra. Problém je už v základu hry, kdy postavit ji na problémovém id Tech 5, navíc ještě místo OpenGL použít stejně (nebo i více) neoptimalizované DX11, no výsledek podle toho vypadá. I když se tvůrci snažili a poslední patche trochu výkon zlepšily, stále je absolutně nulový přínos z výkonných CPU, kdy hra jde hlavně po frekvenci na 4 jádrech než po výkonu více jader a vláken. Trpí tím zejména grafiky AMD, u kterých je známo, že podobné bottlenecky pod DX11 mají. Pod API VULKAN nebo i DX12 by hra zcela určitě běžela o poznání lépe ro všechny. Celkově na to, jak ne úplně špičkově vypadá, tak je pekelně náročná na výkon, což je prostě dáno špatným technickým základem.
Většina hráčů asi nemá luxus tak výkonných grafik, aby si mohla dovolit vyšší detaily a i s RX 480 nebo GTX 1060 se přeci jen bude muset řada hráčů trochu uskromnit ve vyšších než FullHD rozlišeních. V podstatě jen majitelé GTX 1080 (nebo TITAN X), mohou být v klidu, a i ve 4K nebudou muset řešit omezování detailů, ale i u nich to je na hraně. Nutno dodat, že právě grafika hodně pomáhá docela ponuré atmosféře hry a tvoří podstatnou část zážitku. Pochvalu si naopak zaslouží unikátní výtvarný design, ozvučení a také zatraceně obtížná AI, která vás opravdu vnímá a vidí, ne jako v mnoha jiných hrách. Její chování je mnohem více realistické.
To hlavní je nicméně hratelnost a tady DISHONORED 2 ukazuje své kvality a odlišnost od většiny podobné herní produkce. Na první pohled lineární koridorovka nabízí podstatně více, než je na první i druhý pohled vidět a řadu věcí odhalíte až při opakovaném hraní. K tomu svádí i fakt, že hraní za obě postavy je dosti odlišné, včetně některých dialogů a stejně tak odlišná rozhodnutí vedou k trochu jiným herním událostem. No a to vše vede hned k několika odlišným závěrům.
Konec není jen jeden ….
Ty jsou celkem 4 hlavní, každý ale s pěti různými variantami. Ty hlavní záleží čistě na vašem rozhodnutí, za kterou postavu a jak budete hrát („Chaos“ level) ty varianty pak záleží na tom jak vyřešíte jednotlivé kapitoly, tedy jak se postavíte k řešení příběhu těch hlavních postav (zabít, nechat žít, udělat něco jiného atd.). Hru si tedy budete muset zahrát několikrát, pokud chcete vidět všechny závěry :). Ty reprezentuje fakticky jen krátká závěrečná statická scéna, ukazující, výsledek vašeho přístupu s krátkým „příběhovým“ vypravěčským komentářem.
Tak jako tak, DISHONORED 2 jasně ukazuje, jak by měly hry vypadat. Nabízet zkrátka možnosti, ale nechat volbu cesty na vás. Je řada kvalitních her, které vás vedou za ručičku a mají jen jedno řešení, a nic proti nim, ale u řady her je řešení tvůrců krkolomné, nevěrohodné, či úplně hráče odrazuje hloupostí atd. DISHONORED 2 však svým nelineárním přístupem v jinak lineární hře ukazuje, jak se to dá také dělat a z mnoha her, které se o podobným přístup pokoušeli v minulosti, je zdaleka nejvydařenější! Nedivím se, že tvůrci dalších her i vydavatel této uvažují o tom, že by viděli rádi více podobných her, kdy snad s výjimkou úžasného Witcher 3 a trochu Fallout New Vegas, tedy dvou opravdu „hardcore“ RPG her, žádná nenabídla podobné možnosti rozdílných závěru, vyplývající z vašich herních voleb a chování během hraní. Mezi čistě akčními hrami je DISHONORED 2 rozhodně úkazem a jednou z nejlepších her roku a dost možná hrou, která ukazuje, jak se budou dělat další hry.
Závěr
Samotná hra však dokonalá není, technicky je přinejmenším nezvládnutá, i když se tvůrci snažili a opravili alespoň to nejhorší, dá se říci, že s lepším technickým základem by to mohla být o mnoho lepší hra s většími i herními možnostmi. Dále mě mrzí malé velikostně omezené prostředí, kde jeho „otevřenost“ je sice fajn, ale nepůsobí tak. No a pak je tady velmi malá interakce s prostředím absence zničitelného prostředí apod. V podstatě jsou to všechno věci, které omezují hru být ještě lepší. Nápad jako takový, provedení nelinearity v lineárním prostředí je ale skvělý, stejně tak možnost volby herního přístupu bez a se zvláštními schopnostmi, dělají tuhle už tak docela dlouhou hru mnohem hratelnější a většina si ji projde hned několikrát.
Tahle hra si rozhodně devítku zaslouží za hratelnosti a herní evoluci, technologicky je však průměr až spíše podprůměr, což kazí i tu kvalitu hry samotné. Jsem zvědav, zda se tento způsobe dělání her prosadí a samozřejmě na to, co si pro nás autoři DISHONORED 2 připraví dále (doufám, že ne DISHONORED 3, po trojím dohrání druhého dílu mám pocit, že DISHONORED světa už bylo dost). České hráče pak asi moc nepotěší absence českých titulků, musíte tedy vládnout cizím jazykem, abyste si ji naplno užili.
Na to, ze hra ide vlastne len na modifikovanom id Tech 5, je hra hw dost narocna. To Rage s poslednymi zaplatami vizera takmer rovnako (mne sa grafika Rage paci viac) a hybe sa pri tom sviznejsie
Sice pozde, ale je to spis lepsi alternativa. Nahravani v HEVC navic dvoupasmove u Polaris, bez registrace a prakticky na vsechny myslitelne sluzby. Navic ReLive je jenom jedna z novinek ve vyrocni verzi, ono tohle je posledni vyrocni "Crimson", takze si musi dat zalezet.
Tak AMD, tyhle kazdorocni verze plny novinek dodrzuje, takze otazka byla spis, co tam bude za novinky a nahravani bylo pomerne logicke, kdyz s Raptrem smlouvu neprodlouzili, ze prinesou neco vlastniho.
Dalsi napoveda byl dvoupasmovy encoding u Polarisu. To nahravani nemohlo prekvapit, ale Chill me docela prijmemne prekvapil.
Jde videt, ze AMD posloucha svoje zakazniky, coz je dobre.
)
)
)
